Jessi a nový plot

Dobrý den všem přátelům psů a leonbergerů zvlášť.
Je to již delší dobu, co naši pejsci natropili nějakou neplechu a já už si opět naivně myslel, že už jsou dospělí ,vylítaní a takoví klidnější. Jessi náš přírůstek do leonbergří smečky se ovšem vymyká povaze leonbergra, jak jen to je možné. Když si beru běžecké boty, ona a Karolína jásají. Jééééééé – jde se běhat, zbytek smečky dělá, že má hrozně moc práce se spaním a ať je s běháním neotravuju. Až půjdu na procházku to oni rádi půjdou, ale běhat si můžu jít sám .
Tentokrát jdeme na procházku a všichni natěšeni čekaj u dveří, až je otevřu, pak vyrazí ven, rozběhnou se kamsi, aby záhy zjistili, že neví proč vlastně běží. Zastaví se a procházka se dál koná v klidném přátelském duchu a atmosféře. Ovšem Jessi, než dojdem k rybníku má třikrát oběhnutý pozemek 18 000 metrů čtverečních a stále nemá dost. Honí sousedovo krávy a má z toho hroznou prču. Krávy nikoliv. Bučí, jsou naštvaný a statečnější kusy se ji snaží prohnat, jenže na Jessi nemaj, kdepak  🙂
Já už jsem se chtěl mockrát chovatelky zeptat, kolik jí stála ta plastika chrta, aby vypadal jako leon, ale pud sebezáchovy mi to nikdy nedovolil.
No.. Procházka probíhá jako obvykle, až na to, že nikde nejsou žádný krávy. Je třeba poznamenat, že Jessi je tímto faktem značně frustrována, protože ani jí nebaví lítat jen tak bezúčelně, ale něco honit –  to je něco jiného, to je to pravé! Blížíme se k pozemku souseda a ejhle vykoukla na nás kráva ze sousedovi strany a Jessi okamžitě zabere jak závodní chrt a letí za krávou .Dívám se, se značným podezřením na krávu, protože ona neutíká, jen v klidu stojí. Záhy zjistím proč. Jessi se odrazí od nově postaveného plotu jako tenisák a plavmo se vrací na naši stranu pozemku. Začínám se uculovat a říkám si aha !!!!!!! Majitel postavil plot, tak to máš po hehe, říkám si v duchu. Jenže ona opravdu není leonberger, ona se rozeběhla s ještě větší vervou a znovu vrazila do toho plotu. Říkám si ty máš snad nádor na mozku, ty kozo.. Leon nikdy do plotu nebourá. Výsledek stejný – Jessi na zadku a drbe se nevěřícně. Ani tato zkušenost ji ovšem neodradí, konečně sice pochopila, že napřímo to nepůjde, ale s rychlostí dostihového plnokrevníka se jala plot obíhat. No potěž prdel, říkám smečce, tak se s Jessi rozlučte, na Nový rok jí uvidíme doma  :))))))))))))))))))). Pokračujeme dále v procházce a najednou se k nám přiřítí Jessi ze zadu, splavená a utahaná. Její výraz vypadal značně zoufale, když si přede mnou sedla a očima mi říká : vona tam není žádná díra, já nemůžu na ty krávy. V klidu jí říkám, že by si měla zvykat na to,že krávy může honit leda tak v noci a ve snu.
Bylo vidět, že jsem jí neuvěřitelně zkazil den .Začala okolo mě poskakovat a vysvětlovat mi, že jí mám snad ten plot roztříhat, prostě tak smutnýho a zdrcenýho psa jste ještě neviděli.
Musím podotknout, že po návratu z procházky, spala celý odpoledne a málem zaspala krmení což je u ní vážný stav duše, protože bašta- pro tu žije  🙂
S pozdravem Smečka leonů několik voříšků a jeden převlečenej chrt.