Bohumil Stránský
sám o sobě psát nechtěl, takže Veronika se tohoto úkolu ujala se ctí a výstižností .
Tak to je otec myšlenky, leader celého spolku. Každý v našem spolku je osobnost, ale on je ta největší, doslova. Má 2 metry a to nikdo z nás nemá😊. Se psy si rozumí, ti ho respektují a zároveň milují.
Jeho smečka má 10 hlav viz. „Náš tým čtyřnohých pomocníků“
Je to smečka různorodá, ne všichni mají ten úžasný talent na Canisterapii, ale Bohouš jim dává stejnou lásku a stejnou misku žrádla, jako těm pracujícím.
Založil i psí školku, která je součástí spolku a pomáhá napravovat psy. Když ho ale pozoruji při výcviku, napravuje spíše chyby páníčků. A věřte mi, když si budete chtít nechat poradit, Váš život se svým psím parťákem bude pohádka.
Spolek má odchytovou službu. Kdo odchytává ? Bohouš. Odchyty jsou náročné, pes je většinou zmatený, smutný, úzkostný, nedůvěřivý, někdy i z lidí zklamaný. Ale co mu hraje do ruky, je to, že je hladový. Někdy ho přemluví na pohlazení, někdy na piškot, někdy na salám, no někdy je to kdo z koho – kdo je dřív unavený.
Není to lehká práce, ale neznám nikoho jiného, kdo by si se psy tak rád povídal😊 – a oni ho poslouchají.
Bohouš má rodinu, má dvě krásné dcery a syna Bohouška, kvůli kterému se o canisterapii začal zajímat, naučil se jí a se svými psy pomáhá i ostatním.
Bohoušek se narodil o něco dříve než měl a museli ho po porodu resuscitovat. Měl celkovou sepsi a léčba zabrala až za víc než měsíc. Od chvíle co se narodil, to byl boj o život. Když už byl Bohoušek doma, muselo se s ním cvičit, jezdit do lázní, znovu a znovu nemocnice.
Bohoušek je velmi těžce postižený a tak se v sociálních službách pohybujeme už 26 let. Při tom jsme narazili na službu canisterapie a na jednoho jediného psa, který měl zkoušky a zároveň tu službu poskytoval. V té době měl Bohouš zlatého retrívra , Sáru – Sárinku. Všechno ho naučila, v mnoha směrech byli oni dva samouci. Teď svoje zkušenosti posílá dál, každému, kdo má zájem. Opravdu se přesvědčil, že léky nejsou všechno. Že vůle, odhodlanost a kus chlapa s obrovským psem funguje nejlépe.
A pár jeho slov:
“Co mi tato práce přináší? Pohodu, klid a pocit naplnění. Odměnu vidím v očích nebo úsměvech malých či velkých klientů. Spolu s bývalou ženou a přáteli se nám daří vytvářet a zdokonalovat činnost Spolku s cílem rozšiřovat naši pomoc dále .”
Veronika Stránská
předsedkyně spolku – zajišťuje administrativu spolku, termíny, faktury, žádosti o dotace, komunikaci s úředníky. Také je canisterapeut . Nejvíc jí baví práce s autisty. Ráda se vrací k letitým klientům a sleduje pokroky a fígle asistentů, kterými otvírají dveře do autisvěta. Pak zkouší, co by mohlo zabrat jinde, třeba u jejího syna, který také patří mezi ,,krále zeměkoule“, jak Veronika autistům říká.
Na hlavní pracovní poměr pracuje jako pojišťovací poradce pro Kooperativu pojišťovnu a.s. ,VIG. V práci má velkou podporu, jak časovou flexibilitu, tak možnost socializovat na přepážce štěňata.
Kromě toho ještě chodí jako dobrovolník do chráněného bydlení Dolmen, pomáhá tam ženám s mentálním postižením. Většinu z nich zná od mala, ještě když s loutkovým divadlem chodila hrát pro radost do ústavu sociální péče v Habartově. I z toho je nadšená, jakou cestu klientky ústavu ušly! Nejen, že si samy uvaří, ale chodí i do chráněných dílen a mají přátele – takže svůj život. Některé se s Veronikou baví ovšem jen když má psa, jinak je neviditelná😊
Od města Habartova se jí za to dostalo ocenění ,,Osobnost roku 2017“, a od generálního ředitele Vienna Insurance Group (pod kterou Kooperativa patří) Dr. Güntera Geyera, Diplom za dobrovolnickou práci.
Miluje svou rodinu a věnuje jí hodně času.
Ale když přeci jen chvíle zbyde, jsou tu přátelé, které má celý život, i ty patří k její rodině. A britské detektivky , psané, filmové.
Věra Kolářová a její Andělka
Další úžasný canisterapeut je Věrka Kolářová. Je jí 63 let a úplně prvního psa si pořídila před 8 lety, leonbergera Gábinku.
S tou udělala několik pracovních zkoušek, které pro toto plemeno nejsou vůbec typické, výcvik je náročný.
Ale Gabi a Věrka jsou team!
Pak se Gábince narodila štěňátka, mezi nimi naše canisterapeutická hvězda Andělka!
I ta má nejen pracovní zkoušky, ale i canisterapeutické!
Dojíždí do zařízení v Ústeckém kraji, do nemocnic v Kadani a Žatci!
V SOS vesničce v Karlových Varech má Andělka velký úspěch, v dětském domově v Mezirolí se na ně těší každých 14 dní.
Protože Věrka má mimořádný talent na výcvik psů, funguje jako druhý výcvikář v naší psí školce.
S Bohoušem (nebo s panem Stránským) se doplňují při přednáškách ve školkách, základních i středních školách.
Ale musím říct, že Věrka umí všechno: šít, péct, postavit dům, je milující maminka a babička, je zahradnice, báječná kamarádka. Je hybatelem spolku😊
Monika Mazancová
Jeisy: krásná tříletá kříženka borderky s australským ovčákem, mlsná, hodná, mazlivá, (extrémně).
Ke canisterapii se její panička dostala přes manžela, který si o Canisterapii Stránský přečetl v novinách. Pak už se dopátrala na internetu a šlo to ráz na ráz. Bohouš Stránský přijel Jeisynku okouknout, pak se připravovala na zkoušky.
Od té doby jsou parťáci na canisterapiích v Mateřídoušce, v domově důchodců v Poříčí a v Amice Cheb- zařízení se zvláštním režimem, na dnech dětí, na Mezinárodním dni mazlíčků, akcích města Chodov.
Teď přibyla německá ovčačka Amie . Zatím je vidět, že má talent na všechno, ale….! Bude úžasný canisterapeutický pes, už se jde zaučovat😊
No a panička? Paní Monika Mazancová má dva syny, jednoho muže, dům a velké srdce.
Chodí do práce na směny, zaopatří celou domácnost a hurá na cvičák. Zavoláme, že vypadl canisterapeut- přehodí si směnu a jde pomáhat! Je úžasná!
Eva Kiefer
Eva Kiefer, krásná mladá žena, které přijde přirozené pomáhat – a to ve všech směrech. Tvoří team s Kviďákem, a jak k němu přišla? To napsala sama:
,,Kvíďáčka jsem našla na Valentýna, když jsem se vracela domů. Byl strašně malinký, asi 4měsíční , vyděšený, podvyživený. Bál se ruky a člověka vůbec. Ze začátku jsme na něj nesměli šáhnout.
Chtěli jsme ho dostat z nejhoršího a najít mu novou, milující rodinu, ale po pár dnech si nás ten malý tvoreček tak získal, že jsme ho už nikomu nedali! Veterinář odhalil zánět mozkových blan, poškození páteře a zpřerážená žebra . Za nedlouho se začali projevovat závažné zdravotní komplikace.
Kvíďák je ale bojovník s obrovským srdíčkem. Když se uzdravil, tak jsme se společně vrhli na canisterapii, které se nyní druhým rokem věnujeme. Je krásné pozorovat, kolik lásky dokáže všem našim klientům předat… je to takový náš pan Úžasňák.“
Musím ještě dodat, že Eva pracuje v Německu, a canisterapii se věnuje ve svém volnu o víkendu ve Vonšově v Kazdově dvoře, kam dojíždíme i s naší smečkou.
My máme české a Eva německé klienty. Psy tam mají každý týden, díky panu řediteli, který vidí potenciál této služby.
